Konference AI-now! podruhé
V pondělí jsem se zúčastnil konference AI-now! v Praze. Byl to druhý ročník této akce. Celé odpoledne až večer bylo nabito zajímavými přednáškami o tom, kam umělá inteligence směřuje, ale taky kam až může zajít, pokud ji lidé zneužijí. Z přednášek bylo jasné, jak rychle AI proniká do všech oblastí života, ale některé příklady jejího potenciálního zneužití mi po pravdě přinesly trochu těžký pocit a zároveň zdůvodnily některé trendy – například nárůst populismu ve světě. Na přednáškách jsme se dozvěděli, jak snadno může být i nástrojem pro manipulace v politice nebo prostředkem pro sofistikovanou online kriminalitu. O politice ani o tom, jak páchat kriminalitu ale tento příspěvek není. Pojďme tedy na to.
Řečníci na AI-now! přinesli různorodé pohledy na umělou inteligenci. Petr Ludwig, známý lektor a autor knihy Konec prokrastinace, sdílel vizi o budoucnosti pracovního trhu a přínosu AI pro osobní rozvoj. Filip Dřímalka, specialista na inovace a autor projektu Digiskills (nyní Aibility), hovořil o tom, jak AI využít k podpoře kreativity a inspirace. David Grudl, programátor a zakladatel Nette Framework, přiblížil práci s nejnovějšími jazykovými modely v praxi. Marketingový expert Mike Bubeníček pak ukázal, jak AI nástroje zefektivňují tvorbu strategií a kampaní. Níže jsou pak mé poznámky z jednotlivých přednášek.
Petr Ludwig – Superschopnosti pro budoucnost
Petr Ludwig ve své přednášce rozebíral klíčové technologické milníky roku 2024 i budoucí scénáře vývoje umělé inteligence. Zmínil tři zásadní inovace, kterých jsme se doposud dočkali: hlasem ovládané asistenty, vylepšený model GPT-40 se schopností logického uvažování a nižší mírou tzv. „halucinací“, a nakonec Search GPT, který od listopadu přináší revoluci ve vyhledávání. Tyto aktualizace zatím fungují samostatně, ale podle Ludwiga brzy dojde k jejich propojení, což bude mít výrazný dopad na technologickou scénu.
Ve výhledu budoucího vývoje Ludwig představil koncept „exponenciální reality“ a přiblížil pět úrovní AI, od chatbotů po superinteligenci. Diskutoval také o rizicích na různých časových horizontech. Mezi krátkodobá rizika zařadil například zneužití deepfake videí, mezi střednědobá pak vytvoření tzv. „useless class“ (skupiny lidí, kteří mohou být kvůli automatizaci a AI nezaměstnatelní) nebo nahrazení pracovníků AI roboty. V dlouhodobém horizontu upozornil na výzvu zajištění, že se vývoj AI bude ubírat správným směrem, tzv. AI alignment. Zjednodušeně řečeno, abychom nedopadli jako v Matrixu.
Na závěr Ludwig doporučil přípravu na změny v podobě rozvoje specifických dovedností. Mezi klíčové AI skills zařadil odvahu experimentovat, zvídavost, schopnost klást správné otázky a zvládání neúspěchů. Důležitost však přikládá i human skills, tedy emocionální inteligenci, empatii, schopnosti budovat vztahy a komunitu. Toto jsou vlastnosti, které budou nadále lidi odlišovat od AI. Na nich bychom měli stavět do budoucna. Tato přednáška skvěle odstartovala celý večer.
Filip Dřímalka – Jak jít příkladem a inspirovat druhé v používání AI?
Jako druhý vystoupil Filip Dřímalka. Ve své přednášce přiblížil svou vizi moderního světa, kde technologie sice zůstávají klíčové, ale pro úspěch jsou stále důležitější lidské vlastnosti jako ambice, odvaha a osobní nasazení. Na konferenci také zmínil svou novou firmu Aibility, která má podle něj tento přístup podporovat. Dřímalka nastínil koncept „světa nepráce“, kde staré způsoby myšlení a tradiční přístupy přestávají platit. Zároveň apeloval na to, abychom své okolí učili umělou inteligenci používat, abychom vzdělávali sebe i své okolí. Síla je ve sdílení.
Pro lepší přijetí AI doporučil investovat do ověřených nástrojů, jako je ChatGPT, Claude a NotebookLM, které mohou přinést konkrétní výsledky a efektivitu. V roli lídrů pak podle Dřímalka nebude stačit vést a řídit – důležitější než kdy jindy bude osobní aktivita a schopnost jít příkladem – což je přesně to, co se snažím si nyní vzít z vlastní.
David Grudl: Jak mění AI naše pracovní i soukromé návyky?
Třetí přednášku měl autor PHP frameworku NETTE David Grudl, který ve své přednášce ukázal nové způsoby práce s jazykovými modely, které přinášejí zcela jiný přístup k informacím. Podle něj dochází ke kvalitativnímu skoku v tom, jak budeme informace vyhledávat a interpretovat – místo tradičního vyhledávání konkrétních slov se nyní modely zaměřují na vzory a širší významové souvislosti. Tento posun znamená, že důležitost klíčových slov bude postupně klesat, protože nové technologie nám umožní najít potřebné odpovědi efektivněji a přesněji, a to na základě samotného významu a kontextu.
Konkrétních ukázek použití AI v běžném životě jsme se dočkali, ovšem myslím si, že to mohlo být zajímavější formou. Po této přednášce následovala první pauza.
Mike Bubeníček: AI V MARKETINGU
Po pauze přišel Mike Bubeníček, pro mě doposud neznámý marketér, a byla z toho skvělá přednáška. Zaměřil na praktické využití AI nástrojů pro tvorbu obsahu, přičemž vycházel ze své zkušenosti ve firmě Etnetera Motion. Predikoval, že do konce roku 2025 bude až 90 % obsahu na webu vytvářeno s podporou AI, což změní způsob, jakým firmy i jednotlivci komunikují online. Tato informace mě přesně nakopla k tomu, abych uspíšil své plány na naše vlastní AI prostředí.
Bubeníček sdílel řadu užitečných nástrojů: ChatGPT pro tvorbu obsahu, plánování, simulaci expertů nebo vytváření kontraktů, a také Symfony Assistant na psaní scénářů pro TikTok videa, který je ideální pro propagaci krátkých videí. Pro vytváření videí doporučil Pika.art a Luma AI, která umožňuje „rozhýbat“ obrázky a tvořit až 15vteřinové video sekvence.
Dále zmínil Gamma na generování prezentací a Captions pro tvorbu vlastních avatarů a videí. Doporučil i užitečné galerie AI nástrojů, jako jsou Futurepedia.io, Futuretools.io, a Easywithai.com, které shromažďují a hodnotí nové nástroje a pomůcky. Mike nakonec zmínil i zdroje novinek v AI, například podcast Mike:ON y a portál therundown.ai, kde lze sledovat aktuální trendy a inspirace v oblasti umělé inteligence.
Jan Zhor: STABLE DIFFUSION A FLUX – tipy na vlastní generování obrázků
Jan Zhor ve své přednášce rozebral pokroky a současné možnosti v oblasti generování obrázků pomocí AI, které se za poslední dva roky dramaticky posunuly. Zmínil však, že tento vývoj stále čelí určitým omezením kvůli technickým i etickým důvodům. Velký prostor věnoval Stable Diffusion, modelu, který je oproti jiným volnější a může být spuštěn lokálně na vlastním počítači. Podpořil také využití nástroje Comfy UI a rozšíření Controlnets, které umožňují například integraci QR kódů a tvorbu virtuálních influencerů.
S nadšením představil nový model FLUX, který se vyznačuje vysokou fotorealističností a schopností porozumět různým jazykům díky vestavěnému textovému modelu. Podle Zhoře tento model představuje budoucnost pro generování hyperrealistických vizuálů a multimediální obsah s vysokou jazykovou přesností.
Petra Dolejšová: Jaké jsou nejčastější otázky kolem práva a umělé inteligence?
Petra Dolejšová ve své skvělé a velmi vtipné přednášce přiblížila právní aspekty a problémy spojené s umělou inteligencí v Evropě. Zaměřila se především na AI Act, nový legislativní rámec EU, který rozděluje AI aplikace do tří kategorií:
- zakázané
- regulované
- volné
V zakázané kategorii jsou technologie jako dálkové monitorování, identifikace na dálku, obličejové databáze nebo policejní predikce. Regulované technologie, jako řízení dopravy nebo posuzování úvěrů, musejí splňovat přísné certifikační požadavky. Volné AI modely zahrnují běžné, méně citlivé aplikace, které nepodléhají přísné regulaci.
Petra také zmínila také případ Carly Ortiz, kdy umělci společně žalovali AI kvůli porušování autorských práv, protože čerpá z jejich děl. To vedlo k právním změnám – nově musí AI nástroje umožnit uživatelům „říct ne“ a povinně zdrojovat použitý obsah. Proto si dnes například nevygenerujete obrázek Spidermana přes model Dall-E. Dále upozornila na to, že v budoucnu by AI generovaný obsah by měl být opatřen digitálním štítkem. Z jejích doporučení vyplývá, že je důležité sledovat vývoj AI nástrojů směrem k roku 2026, kdy zákon vejde v platnost pro EU, stále dodržovat zásady GDPR a proškolit týmy v práci s prompty a datovou ochranou.
Následovala další pauza, po které se přejde do závěrečné fáze přenášek primárně zaměřená na AI a rizika s ní spojená.
Kateřina Lesch: AI A KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST
Předposlední přednáška byla od Kateřiny Lesch na téma „Jak zůstat v bezpečí v digitálním světě?„. A vzbudila u mě mírnou depresi. Kateřina ve své přednášce upozornila na rostoucí nebezpečí podvodů využívajících generativní AI a syntetické identity. Rozebrala různé typy podvodů, včetně imitace hlasu, deepfake technologií, padělání dokumentů a e-mailového phishingu, které využívají AI k vytváření stále propracovanějších podvodů. Zdůraznila, jak vážně tyto technologie mohou ovlivnit různé skupiny – u mládeže například zvyšují riziko kyberšikany a nebezpečných online výzev. U starší generace, která není tak zběhlá v technologiích, se zase zvyšuje zranitelnost vůči podvodům a manipulaci s daty. Zmínila se také o tzv. „deathbotech“ – AI botech trénovaných na základě dat od zemřelých osob, což s sebou nese etické otázky.
Uvedla, že mezi znaky, podle kterých lze AI odhalit, zmínila opakování slov, složitost vět, absenci chyb či typický „strojený“ jazyk. Na závěr dala praktické rady jak se sám vyhnout podvodu: nepodléhat panice, pravidelně aktualizovat zařízení, pečlivě chránit svá data a u každého kroku v online světě dvakrát přemýšlet. Všechno se to snadno řekne, ale hůře dělá. Tak vám všem držím palce.
Josef Holý: AI A DEZINFORMACE
Poslední přednáška Josefa Holého, autora podkastu Kanárci v síti, se zaměřila na spojení AI s dezinformacemi a měla největší dopad na publikum, které odcházelo s pocitem, že je situace vážnější, než si dosud připouštělo. A pokud ne celé publikum, tak já jsem ten pocit mě. Pan Holý mluvil o konceptu „hackingu mysli“, kde umělá inteligence hraje klíčovou roli při ovlivňování našeho vnímání skrze sociální sítě, které tu s námi jsou už dvě dekády. AI v sociálních sítích plní jednoduchý, ale mocný cíl: získat a udržet naši pozornost. Tímto způsobem se vytváří návyk, kdy na každou dávku obsahu reagujeme dopaminovým uvolněním. Jako příklad uvedl TikTok, který ze kterého dříve unikly informace, že k dosažení závislosti uživatele na TikToku stačí průměrně shlédnout 260 videí.
Zvláštní pozornost Holý věnoval problematice šíření dezinformací, přičemž uvedl, že lež se na sítích šíří až šestkrát rychleji než pravda – důvodem je její silný emoční náboj. Za pozornost stál i jeho popis sítě X (dříve Twitter), která dnes funguje na neuronové síti jenž optimalizuje obsah tak, aby maximalizoval náš čas strávený na platformě. Pan Holý také odkázal na svůj podcast Kanárci v síti, kde o podobných tématech hovoří pravidelně, a vyzval k opatrnosti při interakci s online světem, který stále více ovlivňuje, jak myslíme a jak se cítíme.
To bylo z přednášek vše. Těch necelých 6 hodin, které jsem na přednáškách strávil za to stály a doporučím vám všem, abyste na příští roční vyrazili také. Na závěr – používejte AI jak jen můžete, ale myslete u toho 😉
Zdroj: AI-now a vlastní poznámky
